Guatemala

Republika Guatemala má 10,621.000 obyvatel - 1995 (14,360.000 v roce 2009); Indiánů 55%, Mestizo 44%. Počet registrovaných jazyků je 53, z toho je 51 živých a 2 vyhaslé. 23 jazyků včetně španělštiny je oficiálních.

Přehled jazyků (národností) Guatemaly.

U každého jazyka je Velkými písmeny uvedeno jméno národnosti a jazyka s charakteristikou, oranžově oficielní zkratka, dále počet osob zjištěných sčítáním v r. 1990-92, pak lokalita výskytu, a konečně kategorizace jazyka.

(Velice hrubá informace pro českého člověka: mezi jednotlivými jazyky ve skupině CAKCHIQUEL je asi takový rozdíl, jako mezi češtinou a slovenštinou až polštinou. Podobně je tomu i u jazyků v ostatních skupinách, na př. MAM nebo QUICHÉ. Rozdíl mezi jazyky skupin na př. MAM a QUICHÉ je asi jako mezi němčinou a angličtinou. Rozdíl mezi guatemalskými mayskými jazyky skupin MAM, QUICHÉ, KANJOBAL, CHOL a mexickými mayskými jazyky skupiny YUCATECO je asi jako mezi němčinou a angličtinou.)

ACHÍ, CUBULCO [ACC] 17.700. Centrální a západní Rabinal, Baja Verapaz Department. Quiché, Quiché-Achí.

ACHÍ, RABINAL (RABINAL QUICHÉ) [ACR] 37.300. Centrální Rabinal, Baja Verapaz Department. Quiché, Quiché-Achí.

AGUACATECO (AGUACATEC) [AGU] 16.700. Západní Huehuetenango Department. Mam, Ixil.

CAKCHIQUEL, CENTRAL (KAQCHIQUEL) [CAK] 132.200. Jižní Guatemala, Chimaltenango Department. Quiché, Cakchiquel

CAKCHIQUEL, VÝCHODNÍ [CKE] 85.900. Severozápadně a blizko Guatemala City. Quiché, Cakchiquel.

CAKCHIQUEL, SEVERNÍ [CKC] 16.000. Centrální vysočina Quiché, Cakchiquel.

CAKCHIQUEL, SANTA MARÍA DE JESÚS [CKI] 9.900. Jihovýchodně od Antigua. Quiché, Cakchiquel.

CAKCHIQUEL, SANTO DOMINGO XENACOJ [CKJ] 5.200. Západně od Guatemala City kolem Panamerické dálnice. Quiché, Cakchiquel.

CAKCHIQUEL, CENTRAL JIH [CKD] 73.300. Kolem Panamerické dálnice západně od Guatemala City. Quiché, Cakchiquel.

CAKCHIQUEL, JIŽNÍ [CKF] 43.000. Jižně od Antigua. Quiché, Cakchiquel. Dialekt: ACATENGO.

CAKCHIQUEL, JIHOZÁPADNÍ, YEPOCAPA [CBM] 15.000. Municipio de Yepocapa. Quiché, Cakchiquel. Dialekt: ACATENGO.

CAKCHIQUEL, ZÁPADNÍ [CKW] 69.000. Severně a východně od jezera Atitlán. Quiché, Cakchiquel.

CHICOMUCELTEC (CAKCHIQUEL MAM) [COB] Etnické skupiny: 100 v Guatemale (1982 GR) a 1.500 v Mexiku; 1.600 celkem. Huasteca.

CHORTÍ [CAA] 31.500. Východní hranice s Hondurasem. Žádní vHondurasu. Cholan-Tzeltal, Chol, Chortí.

CHUJ, SAN MATEO IXTATÁN (CHUH, CHUJE, CHUHE) [CNM] 22.130 v Guatemale; 9,500 v Mexiku. 31.630 celkem. Západní Huehuetenango Department. Kanjobal-Chuj, Chuj.

CHUJ, SAN SEBASTIÁN COATÁN [CAC] 19.458. Středozápad řeky Coatán, západní

GARÍFUNA (CARIBE, CENTRAL AMERICAN CARIB, CARIB NEGRO) [CAB] 16.700 v Guatemale; 12.274 v Belize; 75,000 v Hondurasu; 1.500 v Nicaragui; 94.500 celkem. Nejedná se o Mayský jazyk ani národnost. Národnostní skupina potomků černých otroků, přivezených z ostrova Sv. Vincenta v létech 1796-1797. Arawak, Maipura, Caribbe.

GUATEMALSKÝ VYHASLÝ JAZYK [GSM].

ITZÁ (PETÉN ITZÁ MAYA, YUCATECO MAYA, ICAICHE MAYA, MAYA) [ITZ] 12 starých osob znalých jazyka. Severně od jezera Petén Itzá v San José Petén, 15 minut autem od Flores. V Belize jazyk již vyhaslý. Yucateco, Mopan-Itza. Přestože je jazyk již téměř vyhaslý, etnická skupina si zachovává svou svébytnou kulturu.

IXIL, CHAJUL [IXJ] 15.000. Quiché Department. Mam, Ixil.

IXIL, NEBAJ [IXI] 35.000. Kraj kolem Nebaj, Quiché Department. Mam, Ixil.

IXIL, SAN JUAN COTZAL [IXL] 12.000. Quiché Department. Mam, Ixil.

JACALTECO, VÝCHODNÍ [JAC] 10.200. Huehuetenango Department u Mexické hranice, Concepción Huista. Kanjobal-Chuj, Kanjobal-Jacaltec.

JACALTECO, WESTERN [JAI] 27.062 v Guatemale; 10.500 v Mexiku; 37.662 celkem. Huehuetenango Department, kolem Jacaltenango. Kanjobal-Chuj, Kanjobal-Jacaltec.

KANJOBAL, VÝCHODNÍ (SANTA EULALIA KANJOBAL, KANHOBAL, CONOB) [KJB] 20.130 v Guatemale; 5.000 Kanjobalů zaznamenáno v Los Angeles, California. Huehuetenango Department. Kanjobal-Chuj, Kanjobal-Jacaltec.

KANJOBAL, ZÁPADNÍ (ACATECO, ACATEC, SAN MIGUEL ACATÁN KANJOBAL, CONOB) [KNJ] 24.037 v Guatemale; 10.100 v Mexiku Kanjobal-Chuj, Kanjobal-Jacaltec.

KEKCHÍ (QUECCHÍ, CACCHÉ) [KEK] 335.800 v Guatemale; 15.000 v Belize; 12.286 v El Salvadoru; 363.000 celkem. Severní Alta Verapaz, jižní Petén. Quiché, Kekchi.

MAM, CENTRAL (COMITANCILLO MAM, WESTERN MAM, MAM OCCIDENTAL, MAM MARQUENSE, SAN MARCOS COMITANCILLAS MAM) [MVC] 100.000. San Marcos Department (10 měst). Mam, Mam.

MAM, SEVERNÍ (HUEHUETENANGO MAM) [MAM] 155.800 v Guatemale; 1.000 nebo více v Mexiku; 157.000 celkem. Západní Huehuetenango Department (San Sebastián a ostatní města) a San Marcos Department. Mam, Mam.

MAM, SOUTHERN (SAN JUAN OSTUNCALCO MAM, OSTUNCALCO MAM, QUETZALTENANGO MAM, MAM QUETZALTECO) [MMS] 125.000. Quetzaltenango Department (9 měst), Retalhuleu Department (1 město); Západní Ostuncalco (San Juan Ostuncalco, San Martín Sacatepéquez). Mam, Mam. Dialekt: SAN MARTÍN SACATEPÉQUEZ MAM (SAN MARTÍN CHILE VERDE MAM).

MAM, TAJUMULCO [MPF] 35.000. San Marcos Department, města Tajumulco a Ixchiguán. Mam, Mam.

MAM, TODOS SANTOS CUCHUMATÁN [MVJ] 30.000 v Guatemale; 10.000 v Mexiku; 40.000 total. Huehuetenango Department, město Todos Santos Cuchumatán. Mam, Mam.

MOPÁN MAYA (MAYA MOPÁN, MOPANE) [MOP] 2.600 v Guatemale; 7.750 v Belize; 10.350 celkem. Petén Department. Yucateco, Mopán-Itzá.

POKOMAM, CENTRAL (CENTRAL POCOMAM, POCOMÁN) [POC] 8.600. 9 km severozápadně od Guatemala City, Chinantla. Také v El Salvadoru.Quiché, Pocom.

POKOMAM, VÝCHODNÍ (POCOMAM ORIENTAL) [POA] 12.500. Východní Guatemala, Jalapa Department, San Luis Jilotepeque.Quiché, Pocom.

POKOMAM, JIŽNÍ (PALÍN POCOMAM) [POU] 27.912. 20 km jižně od Guatemala City. Quiché, Pocom.

POKOMCHÍ, VÝCHODNÍ (TACTIC POKOMCHÍ, POCOMCHÍ, POCONCHÍ, POKONCHÍ) [POH] 24.100. Baja Verapaz Department. Quiché, Pocom.

POKOMCHÍ, ZÁPADNÍ (ZÁPADNÍ POCOMCHÍ, POCOMCHÍ) [POB] 30.000. Kolem San Cristobal. Quiché, Pocom. Dialekt: SANTA CRUZ VERAPAZ POKOMCHÍ.

QUICHÉ, CENTRAL [QUC] 216.910. Centrální vysočina. Quiché, Quiché-Achí.

QUICHÉ, CUNÉN (SEVERNÍ QUICHÉ, CHUIL QUICHÉ, CUNENTECO QUICHÉ) [CUN] 6.500. Quiché Department. Quiché, Quiché-Achí.

QUICHÉ, VÝCHODNÍ, CHICHICASTENANGO (VÝCHODNÍ STŘED QUICHÉ) [QUU] 100.000. Včetně Chichicastenango a Chiché. Quiché, Quiché-Achí.

QUICHÉ, JOYABAJ [QUJ] 54.298. Quiché Department. Quiché, Quiché-Achí.

QUICHÉ, SAN ANDRÉS (SAN ANDRÉS SAJCABAJÁ QUICHÉ) [QIE] 19.728. Quiché Department. Quiché, Quiché-Achí.

QUICHÉ, ZÁPADNÍ STŘED (JIHOZÁPADNÍ QUICHÉ, CANTEL QUICHÉ) [QUT] 250.000. Jihozápadně od jezera Atitlán, departmenty Quezaltenango a Totonicapán. Quiché, Quiché-Achí. Dialekty: POBŘEŽNÍ QUICHÉ, ZÁPADNÍ QUICHÉ.

SACAPULTECO (SACAPULAS QUICHÉ) [QUV] 36.823. Quiché Department, a v Guatemala City. Quiché, Sacapulteco.

SIPACAPENSE (SIPACAPEÑO, SIPACAPA QUICHÉ) [QUM] 6.000. San Marcos Department. Quiché, Sipacapeño.

ESPAÑOL (CASTELLANO) [SPN] 4,673.000 v Guatemale. Románský, Západní, Ibero-románský.

TACANECO (TACANÁ MAM, ZÁPADNÍ MAM, TILÓ, MAMÉ) [MTZ] 20.000 v Guatemale; 1.200 v Mexiku; 21.200 celkem. Západní San Marcos Department; zemědělské oblasti západně od města Tacaná, západní hranice Guatemaly, a v Sibinal a Tectitán. Mam, Mam. V Mexiku pod pojmem „Mamé“.

TECTITECO (TECO, TECTITÁN MAM) [TTC] 2.600 v Guatemale; 1.000 v Mexiku); 3.600 celkem. Kraj Tectitán, západní hranice Guatemaly. Mam, Mam.

TZUTUJIL, VÝCHODNÍ (TZUTUJIL ORIENTAL, SANTIAGO ATITLÁN TZUTUJIL, TZUTUHIL) [TZJ] 48.100. Jižní pobřeží jezera Lake Atitlán. Quiché, Tzutujil.

TZUTUJIL, ZÁPADNÍ [TZT] 33.800. Jižní část departmentu Sololá, jihozápadní pobřeží jezera Atitlán. Quiché, Tzutujil.

USPANTECO [USP] 2.000. Quiché Department. Quiché, Uspantec.

XINCA [XIN] Jihovýchodní. Neklasifikováno. Jazyk je pravděpodobně příbuzný se skupinou Lenca. Všichni mluví španělsky. Vyhaslé.

Převzato a přeloženo z:

External Links*

Guatemala via City.Net

If you have questions, comments, or updates on the Ethnologue, go to the Feedback page.

[Americas | Areas | Ethnologue Home | SIL Home]

Guatemala

<< zpět